Někteří z nás při práci prosedí hodiny u počítače, jiní zase naběhají desítky kilometrů nebo zvedají během směny těžký náklad. Prakticky každé povolání se nějak podepisuje na našem zdraví. U každého sice hrozí trochu jiné potíže, na preventivní prohlídku k lékaři bychom ale jednou za čas měli zajít všichni.

Práce s moderními technologiemi

Mnoho z nás tráví osm a víc hodin denně sezením u počítače, ale často pracujeme i s tabletem či vyřizujeme korespondenci prostřednictvím mobilu. Na první pohled žádné náročné zaměstnání, avšak pro naše tělo není vůbec ideální. Vzhledem k tomu, že se jedná o sedavé zaměstnání, ohrožen je nejen náš kardiovaskulární systém, krční páteř, ale i oči a srdce.

To však není všechno. Setkat se můžete i s onemocněním, o němž jste možná nikdy neslyšeli. Znáte třeba tabletové rameno nebo esemeskový krk? Studie, jež probíhala na Harvardské univerzitě, zjistila, že při práci s tabletem se nepřirozeně hrbíme. Problém je však v tom, že s tímto zařízením ani jinak manipulovat nelze, a odnášejí to naše ramena. Moc si nepolepšíte ani v případě, že hodně e-mailujete a esemeskujete na mobilu. Koledujete si tím o takzvaný esemeskový krk, nebo dokonce o chronické bolesti páteře a hlavy.

Práce s lidmi

Mnoho lidí dělá na úřadě, v pohostinství či za přepážkou, kde se každý den setkává s velkým množstvím osob. I tyto typy zaměstnání mají svá úskalí. Jednak je to zvýšené riziko různých infekčních nemocí, které se stupňuje s počtem lidí, s nimiž přijdete do styku. Mezi další rizikové faktory patří například vysoký krevní tlak. Na tom se podepisují především nespokojení zákazníci, kteří si vybíjejí zlost na člověku, jenž je nejblíž. S tím se pojí i riziko depresí a psychického vyhoření.

Fyzicky namáhavé práce

Ať už pracujete ve stavebnictví nebo jako číšník, který denně naběhá desítky kilometrů, patří vaše zaměstnání k těm fyzicky náročnějším. Mohlo by se zdát, že taková aktivita vás uchrání před nebezpečím různých nemocí, podle vědeckých výzkumů tomu tak ale bohužel není. Zvýšená fyzická námaha, která je většinou jednostranná, tělo zatěžuje. Hlavním rizikem jsou bolesti zad, kýla či vyhřezlá ploténka. Jestliže ale navíc celé dny děláte se sbíječkou či jiným vibrujícím nástrojem, hrozí vám i takzvaný Raynaudův syndrom prstů rukou (pozastavení průtoku krve). A samozřejmě nelze opomenout různé úrazy.

Nejlepší/nejhorší zaměstnání?

Pokud se ptáte, jaká je tedy pro naše zdraví nejideálnější práce, je to například povolání sportovního instruktora. Zdravý životní styl je totiž náplní jeho profese. Naopak mezi nejnebezpečnější patří řidič kamionu či autobusu. Je to především kvůli dlouhému sezení a stresu. Na dalších příčkách najdeme například práci v armádních misích v rizikových oblastech, kde hrozí různé úrazy, psychické problémy z odloučení, ale i z prožitých traumat. Mezi riziková zaměstnání se dále řadí i zdravotní sestřička. Ta totiž čelí fyzickému i psychickému tlaku. Odborníci navíc radí, že by práce neměla být delší než jedenáct hodin denně, pak si totiž zaděláváte na deprese.

Je zajímavé, že ani nudná práce není zrovna zdraví prospěšná. Podle odborníků totiž zvyšuje riziko infarktu. Srdce si zvykne na rutinu a není připraveno na nečekané zvýšení pracovního výkonu.

Text: Markéta Veselá / Foto: pexels.com, pixabay.com